Katarské hrady

Říká se, že město Carcassonne má pět synů - obraných katarských hradů. Mezi nejznámější katarské hrady patří Montsegur, Queribus, Peyrepertuse, Puylaurens a Cucugnan.

Kataři (z řeckého slova katharis = očista) vyznávali reformační učení. Ne náhodou z tohoto názvu vzniklo slovo "kacíř". Od Jana Husa, kterému šlo o nápravu uvnitř církve, se kataři lišili odklonem od církve svaté a proto museli být vymýceni ohněm a mečem.

Lanquedoc byl nejvýznamnějším kulturním centrem Evropy 12.-13. století a jedním z nejbohatších krajů Francie. Ortodoxní katolicismus jej ve válkách s katary, trvajících tři desetiletí, proměnil v pustinu a napsal tak jednu z nejkrvavějších kapitol středověku. Počet obyvatel klesl o dvě třetiny a to v nejlidnatější části Francie. Do nejkulturnějšího kraje západní Evropy vtrhla křižácká vojska a nastala nepopsatelná jatka. Například ve městě Beziers bylo pobito na 20 000 obyvatel. Na poznámku, že ve městě jsou také katolíci, odpověděl opat Arnold z Citeaux: 'Pobijte je všechny, Bůh už ty své pozná'. Týkalo se to i žen a dětí. A to byl teprve začátek. Nejdéle vzdorovaly katarské hrady. Horská pevnost Lastours byla obléhána a dobývána celé roky. Hrazené věže tyčící se kolem zřícenin pevnosti, budí dnes dojem dvoj či trojhradu, nebo podpůrných opevnění. Ve skutečnosti je vybudovali obléhatelé, aby hrad ostřelovali a trvale kontrolovali. Obránci však hrad posléze se ctí opustili sami.

Hrad Montsegur
Říká-li se o některém hradu, že byl nedobytný a některé aspekty o tom budí pochybnosti, tak pohled na kuželovitý hradní vrch Montseguru a namáhavý, zdlouhavý výstup po úzké, klikaté stezce žádné pochyby nebudí. Obdiv ke stavebníkům roste úměrně s každým zdolaným metrem. Přesto byl hrad donucen ke kapitulaci silou. O co je obdivuhodnější způsob dobytí, o to je nepochopitelnější strategická chyba stavitelů a posléze i obránců. S hradním vrchem sousedí další kopec, který je tak blízko a navíc je spojen úzkou šíjí, že se jedná vlastně o dvojhoru. Stavitelé hradu jej nejenom neopevnili, jisti si strmostí stěn, ale obránci posléze ani pořádně nehlídali. Žoldnéři z Baskicka - zkušení horolezci - nejenže na vrch vyšplhali, ale dopravili tam po částech prak postavený na míru skvělým válečníkem - arcibiskupem z Narbonnu. Prak byl sestaven, aniž by tomu obránci bránili, a teprve když z bezprostřední blízkosti nepřetržitě ostřeloval hrad, byly podnikány výpady a útoky na jeho obsluhu a již dobře zachycenou ostrahu, ovšem bezvýsledně. Obránci naopak neudrželi ani předsunutý barbakán (opevnění chránící brány hradů a měst). Hrad pravděpodobně plášťového typu (věží a bašt nebylo v takové výšce zapotřebí a nebylo na ně ani místo) neměl zřejmě příliš silné zdi, protože nikdo nepředpokládal žádný z klasických způsobů dobývání. Dne 16. března 1244 se pevnost vzdala. Celá posádka, včetně rodinných příslušníků, byla na louce pod hradem hned nato upálena. Katarské hnutí bylo tímto krokem zlikvidováno.

Hrad Queribus
Hrad Queribus má vzhledem k stísněnému prostoru na strmém kopci velmi skrovné předhradí, v němž byla jediná brána. Nalézala se zde také podzemní cisterna s důmyslným systémem vodních svodů, budova pro posádku a přístavby pro nejnutnější hospodářská zařízení. Jádro hradu tvoří velice mohutný donjon. I tento opěrný bod padl klasickým vyležením.

FRANCIE.SLANTOUR.CZ

Tipy na zájezdy na Katarské hrady