Versailles

Versailles leží 25 km jihozápadně od Paříže. Dříve královské sídlo, proslulé hlavně světoznámým zámkem se zahradami a dalšími dvěma zámeckými stavbami - Velkým a Malým Trianonem.

Historie Versailles
Stavba začala za Ludvíka XIII. v roce 1631. Po jeho smrti se stavby ujal jeho syn Ludvík XIV. a z původně loveckého zámečku nechal vybudovat zámek, který je dodnes jednou z nejskvělejších barokních památek z konce 17. stol. Výstavbou budov byl pověřen architekt Le Vau a zahradní architekturou Le Nôtre. V r. 1678 se prací na dalším rozšíření zámku ujal architekt Jules Hardouin-Mansart, který zde setrval až do své smrti o 30 let později. Práce trvaly více než 50 let a většinu času na ně dohlížel sám Ludvík XIV. V r. 1685 například podle dochovaných údajů pracovalo 36 tisíc dělníků a 6 tisíc koní. Král Slunce se rád obklopoval množstvím dvořanů, neboť velký dvůr mu dodával lesku. Přes den tu bylo až 20 tisíc osob, z toho 9 tisíc vojáků, kteří byli ubytováni ve městě, a 5 tisíc sloužících, jež na zámku byli i ubytováni v přilehlých budovách. Na dvůr se sjížděli četní šlechtici a jiné návštěvy, jednak proto, aby si jich král "všiml", a jednak si tu příjemně a bezplatně užívali. Situace se změnila po smrti Ludvíka XIV. v r. 1715. Jeho nástupce byl ještě dítětem a v době, kdy za něho vládl regent Filip Orleánský, začala sláva Versailles upadat. Regent i dvůr se odstěhovali do Paříže, město Versailles ztratilo obživu i svůj smysl, a proto se více než polovina jeho obyvatel rovněž vystěhovala. V r. 1722 se král Ludvík XV. do versailleského zámku vrátil. Po krátkém období úpadku, který trval celé regentství, začalo znovu ožívat také město. V době svého největšího lesku bylo Versailles hlavním městem království, důležitým administrativním centrem, kde žilo 50 tisíc obyvatel - řemeslníků, měšťanů, kurtizán, důstojníků, učedníků apod. Později však byly dny Versailles, královského města, sečteny. Ludvík XVI. neměl velké stavební ambice a Marie Antoinetta byla zase plně spokojena s Malým Trianonem (původně zařízeným na přání Madame de Pompadour) a nechala zde vybudovat park, vesničku i jiné stavební zajímavosti. K žádným dalším velkým stavbám již nedošlo. Po vypuknutí Velké francouzské revoluce se na podzim r. 1789 královská rodina odstěhovala do Paříže a v zámku žádný francouzský král již nikdy více nepobýval. Po popravě krále Ludvíka XVI. - 21. ledna 1793 - byl nábytek a zařízení zámku rozprodáno a královské sbírky převezeny do Louvru. K uvedení do původního stavu a celkovému zvelebení Versailles došlo až po první světové válce díky americkému mecenáši J.D. Rockefellerovi. K rozsáhlé rekonstrukční činnosti se přistoupilo v r. 1950, kdy bylo například zavedeno elektrické topení. K zámku se přichází přes Place d'Armes (Zbrojní náměstí), oddělující bývalé královské konírny, dílo architekta Hardouin-Mansarta; dnes je tu sídlo archívu. Vstupní brána vede návštěvníky do nádvoří ministrů (Cour des Ministres), který je ze dvou stran lemován budovami, v nichž za monarchie přebývali ministerští úředníci. Následuje Královské nádvoří (Cour Royale) s jezdeckou sochou Ludvíka XIV. vztyčenou r. 1837. Dalším nádvořím je Cour de Marble (Mramorové nádvoří), obklopené ze tří stran zámkem Ludvíka XIII., přestavěným Le Vauem a zejména Hardouin-Mansartem. Všechny tyto prostory si návštěvník může prohlédnout individuálně. Další prostory jsou přístupné pouze s průvodcem (např. Královský kabinet, pokoj Ludvíka XV., jídelna, knihovna Ludvíka XVI., královniny pokoje, divadelní sál - Královská opera, obydlí Madame de Maintenon, Madame de Pompadour a Madame Du Barry a další).

Versailleské zahrady
Rozloha Versailleských zahrad je okolo 100 ha a délka promenády od zámku do jejich nejzápadnějšího okraje je 950 m. Jsou typem francouzské zahrady esteticky a účelně členité s mnohými terasami a fontánami, ozdobené množstvím soch a sousoší. Zajímavou podívanou jsou tzv. Vodní hry (11:00 jen o víkendech); doporučuje se jít procházkou od prvních k posledním fontánám, aby měl návštěvník ucelenou představu o tomto impozantním vodním představení. Na zahrady je nejkrásnější pohled z terasy v průčelí zámku, která je vyzdobena dvěma obřími vázami - Válka (na s. straně) a Mír (na j. straně). Průchod od fontány Latone k fontáně Apollonově tvoří tzv. Zelený koberec dekorovaný vázami a sochami. Celému tomuto prostranství se říká Sluneční osa. Za Apollonovou fontánou začíná Velký kanál), po kterém je možné se projet na lodičce. Malý kanál tvoří spolu s Velkým kanálem vodní plochu ve tvaru kříže. U jížního křídla zámku, se nachází Oranžerie - dílo Hardouin-Mansarta, kde v současné době je 1 200 stromů, z nichž některé pocházejí z minulého století.

Trianon
Od Apollónovy fontány vede cesta k Malému a Velkému Trianonu; je možné jít i středem, kolem Velkého kanálu. Grand Trianon - v letech 1670 - 1687 zde stával "Porcelánový Trianon" celý zhotovený z delftské fajánse, který měl jediný účel - Ludvík XIV. tu s Madame de Montespan pořádal odpolední svačiny. Křehký Trianon se rozbil, v nemilost upadla i favoritka. Za šest měsíců tu byl postaven Mramorový Trianon, kam docházel Ludvík XIV. s Madame de Maintenon; Ludvík XVI. ani Marie Antoinette si jej příliš neoblíbili a dávali přednost Malému Trianonu. Za Velké francouzské revoluce byl zámek zničen; Napoleon jej dal restaurovat pro svou choť Marii Luisu. Další rekonstrukce proběhly za Ludvíka Filipa. Dnes tu lze zhlédnout pozoruhodnou sbírku historických kočárů a povozů a nábytku. Petit Trianon dal zřídit Ludvík XV. Je dílem architekta Gabriella. Ludvík XVI. jej věnoval Marii Antoinettě, která tu trávila prakticky každý den se svými dětmi. Tomuto místu dávala přednost proto, že si nelibovala ve dvorské etiketě ani v intrikách. Na základě jejího přání tu vznikla vesnička (Hameauu). Po vypuknutí Velké francouzské revoluce se sem královna prakticky již nikdy nevrátila. Císařovna Evženie tu v r. 1867 nechala zřídit muzeum s památkami na nešťastnou královnu. díla - starou zvonici z r. 1145 a Královský portál. Na plastikách na portálech můžeme odhadnout ve zkratce vývoj románské plastiky od pol. 12. stol. do nástupu gotiky kolem r. 1200. Stavba byla dokončena k r. 1260, stavební doplňky pocházejí z 15. a 16. stol. V biskupském paláci, přiléhajícím ke katedrále, je muzeum (sbírky L. Limosina z pol. 16. stol.).

Státní svátek, 4 dny
Co se vám vybaví když se řekne Paříž? Eifelovka? Móda? Moulin Rouge? Luxusní parfémy? Nebo něco úplně jiného? Ať už vás při vyslovení tohoto města napadne cokoliv, určitě máte pravdu, protože Paříž je skoro vším co si dokážete představit. Francouzská metropole je hlavním městem módy, umění i kultury. K památkám které byste určitě neměli minut rozhodně patří: Eiffelova věž, Elysejská pole, Invalidovna, Montmartre, Saint Germain, slavná katedrála Notre - Dame, Louvre, Vítězný oblouk a mnoho dalších památek, parků, muzeí a galerií. Pokud vám zbude čas, vyražte třeba do divadla, nebo do jedné z mnoha hudebních kaváren, kde nasajete nezapomenutelnou a nezaměnitelnou atmosféru tohoto nádherného města.
 S námi si do Paříže zaletíte za mimořádně výhodné ceny.

Paříž patří mezi nejkrásnější města světa. Projížďka lodí po Seině, návštěva Louvru, Eiffelovy věže, Invalidovny, Champs Ellysées, nám. Svornosti, Notre Dame a další skvosty Paříže pro Vás budou po odjetí poznávacího zájezdu již známé pojmy.

Vánoční pobyt, 3 dny
Co se vám vybaví když se řekne Paříž? Eifelovka? Móda? Moulin Rouge? Luxusní parfémy? Nebo něco úplně jiného? Ať už vás při vyslovení tohoto města napadne cokoliv, určitě máte pravdu, protože Paříž je skoro vším co si dokážete představit. Francouzská metropole je hlavním městem módy, umění i kultury. K památkám které byste určitě neměli minut rozhodně patří: Eiffelova věž, Elysejská pole, Invalidovna, Montmartre, Saint Germain, slavná katedrála Notre - Dame, Louvre, Vítězný oblouk a mnoho dalších památek, parků, muzeí a galerií. Pokud vám zbude čas, vyražte třeba do divadla, nebo do jedné z mnoha hudebních kaváren, kde nasajete nezapomenutelnou a nezaměnitelnou atmosféru tohoto nádherného města.
S námi si do Paříže zaletíte za mimořádně výhodné ceny.